Článek o Telexu v knize KYTARY A ŘEV aneb CO BYLO ZA ZDÍ
(thanx to neznámý autor, který ovšem dovoluje použít materiál z knihy komukoliv, kromě fízlů :-)
Byl sem línej to celý přepisovat, taxem vám to prozatím aspoň naskenoval, možná se k tomu někdy dokopu...:
a
tady to máte sbalený na stažení...
Článek o Telexu a rozhovor z knihy PUNK'S NOT DEAD
(thanx to Johny Rotten)
Tři názvy, a přesto jde stále o jednu a tu samou záležitost. Jen kytaristé se v ní vyměnili.
Tu původní dvojici - Pavel Ouřednílc a Jiří Král - nahradili v Telexu Matěj Štěpánek a
Zbyšek Milanovský. Základní jádro téhle průsery proslave-né kapely však drží již osm let pospolu:
Martin Horský - bass, Miloš Vondrášek - bicí a především Karel Bouša - zpěv, frontman a textař v
jedné osobě. Právě s ním jsem se setkal na Florenci a byl jsem moc rád, že měl cestu do Prahy.
Na hotovosti jsem měl totiž asi dvacku a vzhledem k tomu, že to nebylo nic výjimečného, těžko
bych ždímal cokoliv a koho-koliv, jen abych nastřádal na cestu do dalekých Strakonic, odkud se
rekrutují Novodur alias Telex. Přijel tedy Karel Bouša, drsoň již od pohledu a já jsem ho zavedl
do jedné z mála hospod či restaurací v centru, kde ještě dostanete pivo za pět korun. Původně
jsem měl vyhlédnutou restauraci na-proti nádraží, do které jsem dříve občas zavítal, ale díky
své prozíravosti jsem včas zjistil, že co bylo, už není a že by mně tam ta dvacka nestačila ani
na jedno pivo! "Fuck off, vy zkurvení vydřiduši, nabouchejte si ty svoje volný tvorby cen do prdele!"
(adresováno od autora knihy RaJ Prahy 1 a 2).
Bouša: "Jezdil jsem do Prahy na burzy diskofilů a v roce 77 jsem si přivezl Never Mind The Bollocks.
Byla to pro mne rána do palice, okamžitě jsem věděl, že tohle je ta muzika, která mě bude nadále
zajímat. Čtyři roky jsem zkupoval a poslouchal co se dalo a pak nadešel čas,
kdy jsem do toho prostě musel šlápnout."
Novodur se dal dohromady počátkem roku 82. Svůj první živý výstup ale absolvoval až po dvou
letech usilovného zkoušení!!!, tedy nikoliv za jeden až dva měsíce, jak je u většiny punkových
kapel obvyklé.
"Byli jsme asi jediná punková kapela, která hrála i tanco-vačky. A pořádně nacvičit pět hodin
repertoáru na zábavu, to už je nějaká fuška. Prostě jsme nechtěli být jako jiný kapely, které
nazkouší deset písniček a šmitec. Přirozeně jsme reper-toár měli tak půl na půl a ty převzaté
skladby - Exploited, GBH, Plastmatic, Dead Kennedys, Partisáns - jsme opatřo-vali vlastními texty."
V lednu 84 si v jednom prostorném vesnickém sále prožili svou premiéru. Hráli sami, nikdo je
neznal, a tak napjatě
čekali, zda vůbec někdo přijede. Když spatřili první autobus a v něm hejno čerokýzů, bylo vyhráno.
Jejich první zábava a hned čtyři sta lidí, prostě zlatý časy. Novodur odehrál celkem jedenáct
tancovaček a k tomu pár koncertů navrch. Dva-náctá zábava se pro ně stala osudnou. Na podzim 85
měli hrát ve Volenicích po dlouhé pauze zaviněné Boušovou vojnou. Sjelo se na ně přes pět set
lidí od Chebu až po Košice, ale také pohotovostní pluk.
"Volenice byly obklíčené a ti co proklouzli přes Strakoni-ce, měli konečnou zde. Byl to prostě
zásah se vším všudy, s pendreky, psy, antony... O Volenicích se ještě dlouho na Strakonicku
mluvilo, sepsalo se o tom hodně spisů a dost soudruhů si na tom polepšilo. Navíc týden poté o
tom mluvila Svobodná Evropa, a to byl náš definitivní konec. Okresní národní výbor, odbor
kultury, nás na příkaz KNV České Bu-dějovice zrušil, ztratili jsme zřizovatele a dostali
zákaz dva roky hrát kdekoliv v jižních Čechách. Mě chtěli vyhodit z práce pro 'ztrátu důvěry',
ale vedoucí se mě zastal. Vytiskli o nás i leták, na kterém stálo, že se nedoporučuje Novodur
v budoucnu zřizovat, protože se na nás sjíždí 'závadová mlá-dež'. Tenhle papír byl rozeslán do
všech klubů, podniků a or-ganizací široko daleko."
Dva roky vystupovali na černo jako Armavir, ale bylo to jen příležitostné hraní. Z legrace
se přihlásili i na politickou píseň v Hradci, a to byl pro ně další průšvih.
"Dost jsme tam uspěli a ve Strakonicích se o tom dozvěděli. Přirozeně že žádnej Armavir
neznali, a tak začali pátrat, až vypátrali..."
Půl roku na to se přejmenovali na Telex a dneska už mají po třech písničkách na dvou
samplerech. Ten jeden dělali pro Panton a je víc punkovej, ten druhej, směřující víc k
hardcore, pro Pařízka z Citronu. Takže k jakému stylu se vlastně Telex přiklánějí?
"My to již od dob Novoduru nazýváme punk-core. Máme ted' okolo padesáti písniček a těch
několik převzatých, zej-ména od Exploited, jasně naznačuje, jakým směrem jdeme. Líbí se
nám kapely jako Ripcord, Chaos UK, z těch si bereme jejich rychlost. Přestože máme své
předsevzetí - hrát stále rychleji a rychleji, chceme si ale zachovat punkovej ksicht."
Vašemu stylu se říká i neo-punk a neo-punk, to byli vždy především Exploited.
"Jo, to je naše základní krevní skupina. Exploited je jedna z těch starších kapel a vlastně
je sledujeme už od jejich vzniku. Těžko se o jejich hudbě mluví, to se spíš musí cítit.
Zpěvák Watie je pro mě osobnost nad osobnosti. Když jsem ho viděl na videu, byl jsem z toho
úplně vyšokovanej. Ta neu-věřitelná energie, to maximum, které do toho dával! Potom jsem ho viděl v interview a najednou to byl plachej a ne-smělej člověk, kterej se ani nedokázal kouknout do kamery a navíc zadrhával, což mě dost překvapilo. Slyšel jsem od Exploited desky Punk Not Dead, On Stage, Let's Start A War, Horror Epics a snad ještě nějakou. Jsou to pro mě prostě jedničky, tak jako třeba u nás Šanov."
Od té doby, co se na koncertech již nemusí povinně sedět, začíná se k nim Telex stále více přiklánět
a tancovačky dělá povětšinou už jen v létě. Nějak mi ale k punku nesedí ten jejich bezduchej
název. Podobně sračkový jména měli vždy neméně sračkový kapely jako třeba Keks, Benefit, Video,
Natural, Aréna a mnohé další. Telex jako přímý pokračovatel Novoduru je však dost dobrá muzika
na to, aby se nechala takto kompromitovat.
"Vím, že máme snad nejblbější název ze všech punkovejch kapel u nás,
a tak snad už i proto si ho necháme."